10 OTÁZEK PRO – Libuši Pálkovou
10 OTÁZEK PRO odbornici na zdravou výživu – Libuši Pálkovou
__________________________________________________________________________
1. Jakou roli hrají v dětském jídelníčku tuky? Maminky často ve snaze dodržovat zásady zdravé výživy nakupují i dětem nízkotučné potraviny. Je tento přístup vhodný?
Tuky hrají v dětském jídelníčku jednu z nedůležitějších rolí. Jsou energeticky nejbohatší složkou potravy a jsou důležité pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K). Bez tuků se dítě nemůže správně vyvíjet a to nejen po stránce tělesné, ale i duševní. Nejvhodnějšími zdroji tuků pro děti a nejen pro ně jsou olejnatá semena (lněná, sezamová, dýňová, slunečnicová) a oleje z nich za studena lisované. Olejnatá semena jsou přínosem hlavně ve velmi příznivém složení tuků s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, obsahují minerály a vitamíny, zvláště pak vitamín E. Jsou zásadotvorná, což je velmi významné pro udržení stability vnitřního prostředí. Vyžadují však speciální zacházení. Nemohou se jist z pytlíku. Tuky jsou obsaženy i luštěninách, jáhlech, obilovinách…Většina maminek si pod pojmem tuky představí máslo, různé roztíratelné tuky jako jsou ramy, alfy, perly, tuky v mléce, jogurtech, sýrech, uzeninách, mase. Tyto potraviny nejsou pro děti zcela vhodné, ale pokud je maminky používají, místo nízkotučných nebo odtučněných by měly vybírat raději polotučné, protože jak už jsem psala výše, jsou tuky pro děti velmi důležité.
2. Které potraviny byste jmenovala jako pro děti zcela nevhodné?
Zcela nevhodné pro děti jsou potraviny smažené, fritované, rožněné, tučná masa, maso vepřové, hovězí, párky, klobásy, salámy a jiné uzeniny, cola a všechny slazené nápoje (slazené nejen cukrem, ale i umělými sladidly), džusy s přídavky sladidel, majonézy, tatarky, sýry, chipsy, krekry, slané tyčinky a jakákoliv přesolená jídla, koláčky, sušenky,různé sladké tyčinky bonbóny, čokolády, slazené müsli, sladké mléčné výrobky, zmrzliny a vše co obsahuje emulgátory, aditiva, barviva a konzervační látky, tzv. éčka.
3. Jaký je Váš názor na konzumaci vyloženě exotických druhů ovoce (kiwi, citrusové plody apod.) malými dětmi?
Každé ovoce by se mělo sníst tam, kde vyroste a v období kdy dozraje. Ovoce, které roste v horkých oblastech zeměkoule, což se týká většiny exotických druhů ovoce k nám dovážených, má vlastnosti vhodné pro tamní obyvatele, protože ochlazuje a osvěžuje a kompenzuje tak horké prostředí. Pokud sníme takové ovoce zvláště v zimě, kdy se ho k nám dováží nejvíce, ochlazuje to náš organismus , což může mít neblahé důsledky na zdraví, zvláště pak u dětí. V zimě je vhodné sušené ovoce, křížaly z jablíček, hrušek, sušené meruňky, švestky, hrozinky, a ovocné kompoty, ale v malém malém množství, jen jako zpestření jídelníčku. Ovoce obecně by se mělo jíst jen do 14-té hodiny odpolední. Po této době už organismus ovoce hůře zpracovává.
4. Maminky často řeší otázku pečiva. Reklamy v médiích nás zásobují informacemi o zdravém celozrnném pečivu. Je tomu tak i v případě malých dětí, je pro ně celozrnné pečivo také vhodné?
S pečivem je třeba zacházet velice opatrně. Kdysi u nás pěstované obilí obsahovalo asi 20% lepku. Čím více lepku a méně škrobu, tím lepší je mouka a tím je i lepší kvalita těsta z ní vytvořeného. Lepek dává těstu pružnost a gumovost. Proto se začalo obilí šlechtit a dnes už obsahuje okolo 50% lepku. Lepek je od slova lepit a čím více jej požíváme, tím více nám zalepuje organismus. Děti mají velice citlivý trávicí systém a proto je žádoucí používat pečivo co nejméně a když už, tak dávat přednost celozrnnému a dohlédnout, aby dítě pečivo dostatečně rozžvýkalo. Nové výzkumy ukazují, že omezením, případně vyřazením mouky ze stravy se velmi zlepšil zdravotní stav dětí postižených autismem.
5. Čerstvé ovoce a zelenina by měly být samozřejmostí každého dětského jídelníčku. Co ale dělat, když je děti v určitém věku odmítají? Lze prospěšné vitamíny, které obsahují, něčím nahradit? Případně dítě přesvědčovat, aby je konzumovalo i přes viditelný odpor?
Pokud dítě odmítá čerstvé ovoce je vhodné tepelně ho upraví. Takto upravené má výhodu v tom, že cukr v něm obsažený teplem zkaramelizuje a tím podtrhne a umocní jeho sladkou chuť. Z takto upraveného ovoce můžeme dělat pudinky nebo poháry. Nebo můžeme čerstvé ovoce odšťavnit, také je vhodné mít doma více druhů ovoce, aby si dítě mohlo vybrat. Nedoporučuji kupovat vitamínové náhražky ve formě tablet. Ty by se měly používat jen na doporučení lékařem a v případech onemocnění, kdy dochází ke špatnému vstřebávání vitamínu, minerálů a stopových prvků ve střevě např. Crohnově chorobě. Stejná pravidla jako pro ovoce platí i v případě zeleniny. Je důležité, jaké jsou stravovací zvyklosti v rodině. Úspěchu docílíme vlastním příkladem a laskavým přístupem.
6. Lze pořídit kvalitní BIO potraviny v běžných supermarketech? Druhou možností jsou tzv. „bio bedýnky“ od pěstitelů. První možnost je samozřejmě dostupnější, proto tento dotaz …
Ano, dnes už se dají pořídit kvalitní BIO potraviny i v běžných supermarketech. Já dávám přednost zaběhnutým obchůdkům zdravé výživy. Zmínil jste bedýnky. Bedýnky jsou jednou z nejkratších cest kvalitních potravin od zemědělce do naší kuchyně. Bedýnka obsahuje obvykle čerstvou sezónní zeleninu, na podzim v ní můžete najit i skleničku medu, záleží na dodavateli. Je to trochu jako byste měli vlastní zahradu nebo pole a v kuchyni vařili z toho, co se právě urodilo. Předností je vysoká kvalita, kterou často zaručuje bio certifikát dodavatele. Cena bývá přiměřená kvalitě.
7. Děti bývají v současné době často léčeny antibiotiky. V případě, že není vyhnutí a antibiotika jsou pro léčbu nasazena, co byste doporučila za stravu, aby se dítě a jeho střevní flóra opět dostaly do formy?
Při onemocnění dítěte je potřeba se vždy snažit využít všech alternativních způsobů léčby. Pokud už byly nasazeny antibiotika, je třeba připravovat dítěti pokrmy ze zásadotvorných potravin, aby byla rychle obnovena přirozená mikroflóra střeva. Mezi takové potraviny patří rýže, rýžové těstoviny, sója (pokud není alergie), sojový sýr tofu, jáhly, kromě chřestu a růžičkové kapusty všechny druhy zeleniny, které můžeme upravovat dušením, na páře, výjimečně orestované na trošce kvalitního oleje a hlavně pickles. Pickles je kvašená zelenina. Má tisíciletou tradici. Je to ideální způsob uchovávání zeleniny pro zimní období. Bakterie mléčného kvašení, které při procesu kvašení vznikají jsou výborným konzervantem a zelenina si díky nim uchová řadu vitamínů a minerálů. Mléčné kvašení výborně podporuje imunitu, krev, čistí trávicí trakt, podporuje zdravou střevní mikroflóru a regeneruje jaterní tkáň . Díky ní vstupuje do těla řada enzymů a ty regenerují buňky. Pickles by mělo být každodenní součástí jídelníčku nejen dětí. Jeho výroba v domácích podmínkách je velice jednoduchá. Také je velmi vhodné používat miso. Je to fermentovaná pasta z rýže, ječmene nebo sojových bobů, která obsahuje živé enzymy. Ty pomáhají při trávení. Miso ovlivňuje vyváženost přírodních uhlovodanů, dodává esenciální oleje, vitamíny, minerály a proteiny ve vyváženém složení. Používá se do polévek, omáček a pomazánek. Zdravotní přednosti misa jsou četné.
8. Které potraviny přispívají k posílení přirozené obranyschopnosti organismu?
Podle čínské medicíny souvisí obranyschopnost organismu se stavem střev, zejména stav tlustého střeva je jakýmsi indikátorem stavu naší imunity. Lidské tělo ovlivňují tři věci, to co jíme, to co dýcháme a jak myslíme. O některých potravinách, které jsou vhodné pro udržení zdravé mikroflóry ve střevech jsem se již zmiňovala, ale především je to obecně pestrá, zdravá a vyvážená strava s ohledem na věk dítěte.
9. Důležitými nutričními složkami ve výživě dětí jsou i jód a vitamín D. Jaké jsou Vaše doporučení v tomto ohledu?
Jód je stopový prvek tvořící asi 60% objemu hormonů štítné žlázy, které jsou pro vývoj a život organismu nezbytné. Při nedostatku jódu štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů a dochází k nepříznivým změnám v celém organismu. V minulosti se u nás v některých regionech vyskytoval natolik závažný nedostatek jódu, že vedl mnohdy k poruchám vývoje dítěte v děloze matky a k narození jedince s poruchou psychiky a růstu (kretenismus). Dnes jsou u nás běžně dostupné potraviny obsahující jód. V podobě jodidů (solí jódu) se vyskytuje především v mořských produktech (rybách, řasách, soli), trochu je ho ve vejcích a z rostlinných zdrojů hlavně ve višních a to i kompotovaných. A i tady platí „všeho s mírou“, protože nadbytek jódu je toxický a může vést k patologicky zvýšené funkci štítné žlázy.
Vitamín D je pro lidský organismus nenahraditelný. Přispívá k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi, čímž zabezpečuje správný vývoj a růst dětské kostry a zubů. Nedostatek vitamínu D způsobuje změny a často až deformace páteře, pánve a končetin a zvýšenou kazivost zubů. Nejznámějším způsobem jeho získání je přiměřené opalování na sluníčku. To stačí na pokrytí až 80% denní spotřeby. Sám vitamín D je v přírodě málo rozšířený, ale jeho provitamíny jsou hojně zastoupené v rostlinách. Volný vitamín D obsahují houby, kvasnice, rajčata, kakao, kokos a datle. Je v rybím tuku, v játrech, ve vaječném žloutku. Jeho výhodou je, že se původní hodnota kuchyňskou úpravou neztrácí.
10. Velkým tématem jsou i sladkosti. Měly by být pro děti v zájmu zachování jejich zdraví úplným tabu, či existují i jejich méně škodlivé varianty?
Sladká chuť je pro děti velice důležitá z hlediska správné funkce sleziny, důležitého článku imunitní obrany organismu. Tuto potřebu je ale třeba uspokojovat ve formě tepelně upravené zeleniny, ovoce, obilí. Pokud bude mít dítě dostatek sladké chuti v takových zdravých potravinách, přestane časem vyžadovat klasické nezdravé sladkosti. Jedním z důvodu zvýšené potřeby sladkostí můžou být i slané potraviny. Dítě pak kompenzuje slanost sladkostí. Jednoduché cukry je třeba z jídelníčku dětí úplně vyřadit. Způsobují překyselení organismu a tím dítě snáze onemocní. Jsou také příčinou nesoustředěnosti a agresivity díky rychle se z nich uvolňující energii. Jednoduché cukry jsou droga a je třeba se jí zbavovat postupně tím, že začneme nahrazovat cukr medem, později javorovým sirupem, rýžovým a ječmenným sladem, a nakonec sladkými chutěmi zeleniny, ovoce, obilovin.
V roce 2007 u nás vyšla velice dobrá kniha, kterou bych touto cestou ráda doporučila všem rodičům, kterým záleží na zdraví jejich dětí. Jejími autory jsou Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán a jmenuje se „Radost ze zdravých dětí“ – preventivní a léčebná strava pro celou rodinu. Letos se na pultech knihkupectví objevilo druhé vydání této knihy. Nechybí v ní spousta receptů a správné způsoby zpracování potravin, které zohledňují nejen věk dítěte, ale i ostatní jevy ovlivňující náš zdravotní stav, např. roční období, denní doba či nemoci. Kniha obsahuje jednoduché přírodní léčebné prostředky, které je možné využít při běžných onemocněních dětí i dospělých. Druhé vydání knihy je doplněno o pohled na jednotlivé orgány v těle, jejich projevy ve zdraví i nemoci. Najdete zde stručný návod, čím ve stravě a v životě tyto orgány posilujeme a také co jim prospívá, včetně jednoduchých prostředků na posílení či pročištění jednotlivých orgánů. Dále kniha obsahuje snadná cvičení pro harmonizaci organismu. Knihu doplňuje barevná příloha. Součástí je i DVD s ukázkami přípravy složitějších či nezvyklých jídel, ukázky způsobů krájení a seznámení s některými surovinami, které jsou prospěšné pro naše zdraví. Jsou v ní nejen alternativní postupy léčby běžných dětských nemocí, ale i seznámení se s různými potravinami, jejich vlastnostmi, vhodnými způsoby použití a velkým množstvím receptů.